Holandská zakrslá koza
HISTORIE: Toto nejmenší plemeno koz bylo u nás dříve chováno téměř výhradně v zoologických zahradách, v dnešní době jsou chovány spíš u soukromých chovatelů, nejčastěji jako dvoubarevné a tříbarevné.
PŮVOD: Jak již sám název napovídá, pochází tato kozička z Holandska, i když v Německu bývá též nazývána „německá zakrslá“.
VZHLED: Na rozdíl od druhého u nás chovaného plemene kozy kamerunské, působí jemnějším a ušlechtilejším dojmem – je menší s kohoutkovou výškou 45 cm a hmotností do 25 kg. Na první pohled zaujmou jemné, pěkně tvarované, pravidelné, ne ploché růžky a to u obou pohlaví. Na krku může, ale nemusí mít přívěsky a stejné je to s bradkou. Přes svou jemnost je dobře osvalená, širšího hrudníku, s větším břichem. Při porovnání s klasickými velkými plemeny zaujmou nepoměrně krátké končetiny.
SRST: Jemná, lesklá, krátká a dobře přiléhavá, delší na hřbetě (hlavně u kozlíků). Bradku má hlavně kozel, někdy ji mívá i vůdčí samice ve stádě.
NÁROKY NA VÝŽIVU: Holanďanka je nenáročná, postačí jí pastva - na jednu kozu se počítá s alespoň 300-400 m² plochy na pastvinu, v zimě seno, liz. Oves, případně speciální granule pro ovce a kozy (krmná dávka pro jedno zvíře je cca 1 kg granulí na měsíc) – podáváme koze přibližně měsíc před porodem a v laktaci hlavně v případě, že má koza více kůzlat. Sušené pečivo, jablka, krmná mrkev, krmná řepa – podáváme každý den v malém množství ve formě pamlsku. Samozřejmostí je každý den čerstvá čistá voda.
ROZMNOŽOVÁNÍ: Koza holandská dospívá v šesti měsících. Říji vyvolává zkracující se podzimní den, kůzlata se proto rodí v jarních měsících. Vzhledem k tomu, že máme kozlíka přítomného ve stádě předpokládáme, že se kůzlata budou rodit celoročně, po 145 dní trvající březosti. Většinou se rodí 1 mládě (dvojčata a trojčata jen výjimečně). Odstav kůzlat probíhá ve věku tří měsíců.
POVAHA: Individuální, obecně je toto plemeno klidné, mírné, dobrácké a mazlivé povahy, je vhodné pro děti - to platí i pro kozlíky (pokud kůzle úmyslně nenaučíme trkat). Někdy se stává, že okusují dřevěné části ustájení, proto je vhodné celoročně podávat větve k okusu, kozy z nich olupují kůru, slabé výhonky konzumují celé, není to zlozvyk - je to jejich přirozená potrava, v přírodě tvoří velkou část jejich jídelníčku.
VÝZNAM: Toto zvíře nemá z hlediska užitkovosti žádný hospodářský význam, chová se pro radost, jako vynikající společník na hraní k dětem (svou inteligencí a chováním připomíná psa). Holanďanka se NEDOJÍ mléko má pouze pro potřebu kůzlat.
STAŘÍ KOZ: Holanďanky se dožívají 12 - 15ti let
